Vědci objevili gen související s vývojem řeči

Proč lidé začali mluvit? Vědci naznačují, že genetika hrála velkou roli – a že vývoj této jedinečné schopnosti byl klíčový pro naše přežití.

Nová studie spojuje konkrétní gen s dávnými počátky lidské řeči a navrhuje, že varianta proteinu, která se nachází pouze u lidí, nám mohla pomoci komunikovat novým způsobem. Řeč nám umožnila sdílet informace, koordinovat aktivity a předávat znalosti, což nám dalo výhodu oproti vyhynulým příbuzným, jako byli neandrtálci a denisované.

Nová studie je \"dobrým prvním krokem k prozkoumání specifických genů\", které mohou ovlivňovat vývoj řeči a jazyka, uvedla Liza Finestacková z University of Minnesota, která se na výzkumu nepodílela.

To, co se vědci naučí, by mohlo jednoho dne pomoci i lidem s problémy s řečí.

Genetická varianta, kterou výzkumníci zkoumali, byla jednou z mnoha genů \"které přispěly k vzniku druhu Homo sapiens jako dominantního druhu, kterým dnes jsme,\" uvedl Dr. Robert Darnell, autor studie publikované v úterý v časopise Nature Communications.

Darnell studuje protein – nazvaný NOVA1 a známý jako klíčový pro vývoj mozku – od počátku 90. let. Pro nejnovější výzkum vědci v jeho laboratoři na newyorské Rockefeller University použili CRISPR technologii k nahrazení proteinu NOVA1 u myší lidským typem, aby ověřili účinky této genetické varianty. K jejich překvapení to změnilo způsob, jakým zvířata vokalizovala, když si navzájem volala.

Mláďata myší s lidskou variantou pískala jinak než normální sourozenci, když se objevila jejich matka. Dospělí samci myší s touto variantou cvrkali jinak než jejich normální protějšky, když viděli samici v říji.

Obě situace jsou případy, kdy jsou myši motivovány k \"mluvení,\" řekl Darnell, \"a mluvili jinak\" s lidskou variantou, což ilustruje její roli v řeči.

Tohle není poprvé, co byl gen spojován s řečí. V roce 2001 britští vědci uvedli, že objevili první gen spojený s poruchou jazyka a řeči.

Nazvaný FOXP2, byl označován jako gen lidského jazyka. Ale i když FOXP2 je zapojen do lidského jazyka, ukázalo se, že varianta u moderních lidí nebyla pro nás jedinečná. Pozdější výzkum zjistil, že je sdílená s neandrtálci. Varianta NOVA1 u moderních lidí se naopak vyskytuje výhradně u našeho druhu, uvedl Darnell.

Přítomnost varianty genu není jediným důvodem, proč lidé mohou mluvit. Schopnost závisí také na věcech, jako jsou anatomické rysy v lidském hrdle a oblasti mozku, které spolupracují, aby lidem umožnily mluvit a rozumět jazyku.

Darnell doufá, že nedávná práce nejenže pomůže lidem lépe porozumět jejich původu, ale také nakonec povede k novým způsobům léčby problémů s řečí.

Finestacková z University of Minnesota uvedla, že je pravděpodobnější, že genetické poznatky by jednou mohly vědcům umožnit velmi brzy v životě zjistit, kdo by mohl potřebovat intervence v oblasti řeči a jazyka.

\"To je jistě možnost,\" řekla.