NASA vypustí sondu Europa Clipper k Jupiteru, aby prozkoumala jeho ledový měsíc

NASA se chystá vypustit k Jupiteru a jeho měsíci Europa sondu Europa Clipper, jeden z nejnadějnějších kandidátů na nalezení života mimo Zemi. Sonda se zaměří na prozkoumání oblasti pod ledovou kůrou měsíce, kde se pravděpodobně nachází rozsáhlý oceán relativně blízko povrchu.

Europa Clipper nebude přímo hledat život, ale bude zkoumat, zda tamější podmínky mohou život podporovat. K nalezení případných mikroorganismů by byla zapotřebí další mise.

„Máme šanci prozkoumat svět, který by nemusel být obyvatelný jen před miliardami let, ale mohl by být obyvatelný i dnes – právě teď,“ uvedl vědecký pracovník programu Curt Niebur.

Díky svým obrovským solárním panelům je Clipper největší sondou, jakou NASA kdy postavila pro výzkum jiné planety. Na dosažení Jupiteru bude potřebovat 5 a půl roku a přiblíží se k povrchu Europy na pouhých 16 mil – mnohem blíže než jakákoli jiná sonda.

Start je plánován na tento měsíc pomocí rakety SpaceX Falcon Heavy z Kennedyho vesmírného střediska NASA. Celkové náklady mise se odhadují na 5,2 miliardy dolarů.

Europa, jeden z 95 známých měsíců Jupiteru, je téměř stejně velká jako náš Měsíc. Je pokryta ledovou vrstvou o tloušťce zhruba 16 až 24 kilometrů. Vědci se domnívají, že pod touto zmrzlou kůrou se skrývá oceán, který by mohl dosahovat hloubky 130 kilometrů a více. Hubbleův vesmírný dalekohled zaznamenal jevy, které se zdají být gejzíry vyvěrajícími z povrchu.

Europa, objevená Galileem v roce 1610, je jedním ze čtyř tzv. Galileových měsíců Jupiteru, spolu s Ganymedem, Io a Callisto.

Jaký druh života by se na Europě mohl nacházet? Kromě vody jsou pro život, jak ho známe, nezbytné organické sloučeniny a zdroj energie. V případě Europy by to mohly být tepelné vývěry na dně oceánu. Zástupkyně vedoucího projektu Bonnie Buratti si představuje, že případný život by byl primitivní, podobný bakteriálnímu životu, který se vyvinul v hlubokomořských vývěrech na Zemi. „Z této mise se to nedozvíme, protože tak hluboko nevidíme,“ řekla. Na rozdíl od misí na Mars, kde je obyvatelnost pouze jednou z mnoha otázek, jediným úkolem Clipperu je zjistit, zda by měsíc mohl podporovat život ve svém oceánu nebo případně v jakýchkoli kapsách vody v ledu.

Po rozvinutí solárních panelů a antén má Clipper rozměry basketbalového hřiště – více než 30 metrů na délku – a váží téměř 6 000 kilogramů. Obrovské solární panely jsou nutné kvůli vzdálenosti Jupiteru od Slunce. Hlavní těleso – asi o velikosti obytného přívěsu – je vybaveno devíti vědeckými přístroji, včetně radaru, který pronikne ledem, kamer, které zmapují prakticky celý měsíc, a nástrojů, které prozkoumají složení povrchu Europy a její řídké atmosféry. Název Clipper odkazuje na rychlé plachetnice minulých století.

Oklika na cestu k Jupiteru bude dlouhá 2,9 miliardy kilometrů. Pro zvýšení rychlosti bude sonda v příštím roce proletět kolem Marsu a koncem roku 2026 kolem Země. Dorazí k Jupiteru v roce 2030 a vědeckou práci zahájí v následujícím roce. Během oběhu kolem Jupiteru se sonda 49krát přiblíží k Europě. Mise skončí v roce 2034 plánovaným zřícením na Ganymed – největším měsíci Jupiteru a celého slunečního systému.

V okolí Jupiteru je více záření než kdekoli jinde v naší sluneční soustavě, kromě Slunce. Europa prochází Jupiterem vyvolanými radiačními pásy, čímž vytváří pro sondu nebezpečné podmínky. Proto je elektronika Clipperu umístěna v trezoru se silnými stěnami z hliníku a zinku. Veškeré toto záření by znemožnilo existenci života na povrchu Europy. Mohlo by však rozkládat molekuly vody a možná uvolňovat kyslík až do hloubky oceánu, což by mohlo pohánět život v něm.

Začátkem tohoto roku se NASA obávala, že četné tranzistory sondy nemusí vydržet intenzivní záření. Po několika měsících analýz ale inženýři dospěli k závěru, že mise může pokračovat podle plánu.

Dvojice sond Pioneer a následně dvě sondy Voyager prolétly kolem Jupiteru v 70. letech. Voyager poskytl první detailní fotografie Europy, ale z poměrně velké vzdálenosti. Sonda Galileo opakovaně prolétala kolem měsíce v 90. letech a přibližila se na vzdálenost 199 kilometrů. Stále aktivní sonda Juno, která obíhá kolem Jupiteru, doplnila fotoalbum Europy. Rok po Clipperu doputuje k Jupiteru sonda ESA Juice, která byla vypuštěna loni.

Podobně jako Europa se předpokládá, že i Ganymed, největší měsíc Jupiteru, má podpovrchový oceán. Jeho ledová skořápka je však mnohem silnější – pravděpodobně 160 kilometrů – což ztěžuje průzkum prostředí pod ní. Ledová vrstva Callista může být ještě silnější a skrývat oceán. Měsíc Saturnu Enceladus má gejzíry, ale je mnohem vzdálenější než Jupiter. Stejně tak měsíc Titan, u kterého se také předpokládá existence podpovrchového moře.

Ačkoli žádné oceánské světy nebyly za naším slunečním systémem potvrzeny, vědci věří, že existují – a mohou být i relativně běžné.

Stejně jako mnoho robotických průzkumníků před ním, i Clipper nese poselství ze Země. Na trezoru s elektronikou je připevněna trojúhelníková kovová destička. Na jedné straně je design označený jako „vodá slova“ s vyobrazením slova pro vodu ve 104 jazycích. Na druhé straně je báseň o Měsíci od laureátky americké básnické ceny Ady Limon a křemíkový čip obsahující jména 2,6 milionu lidí, kteří se přihlásili k tomu, aby se symbolicky zúčastnili mise.